Moderní připomínkové dny
Jom ha-acmautיוֹם הָעַצְמָאוּת
1 den – komunitní oslavy, často o nejbližším víkendu · 5. ijar (posouvá se, aby se nedotkl šabatu: připadne-li na pátek nebo sobotu, předsouvá se na čtvrtek; připadne-li na pondělí, odkládá se na úterý)
- Historie
- Halacha
- Minhag
- Moderní praxe
- Výklad
- Transliterace
- Jom ha-acmaut
- Výslovnost
- JOM ha-ac-ma-UT
- Délka
- Izrael: 1 den (od večera do večera), státní svátek
Diaspora: 1 den – komunitní oslavy, často o nejbližším víkendu
Za 60 sekund
Jom ha-acmaut slaví vyhlášení nezávislosti Státu Izrael, které přečetl David Ben Gurion v Tel Avivu 14. května 1948, tedy 5. ijaru 5708. Svátek bezprostředně navazuje na Den památky padlých: večer na hoře Herzl státní ceremonie se zapalováním pochodní ukončí smutek a začnou oslavy, ohňostroje a veřejná vystoupení. Druhý den se rodiny vydávají na výlety a griluje se (mangal); uděluje se Izraelská cena. Náboženský význam dne je předmětem diskuse: náboženští sionisté jej slaví s Halelem, charedim jej neslaví a pro arabské občany Izraele a Palestince je výročí spojeno s nakbou.
Příští termín
Kdy se slaví
Začíná
úterý 11. května 2027, při západu slunce (20:35)
Končí
středa 12. května 2027, po setmění (21:36)
1 den
Začíná
pondělí 1. května 2028, při západu slunce (20:21)
Končí
úterý 2. května 2028, po setmění (21:19)
1 den
Začíná
středa 18. dubna 2029, při západu slunce (20:01)
Končí
čtvrtek 19. dubna 2029, po setmění (20:55)
1 den
Časy pro Praha · Diaspora
Historie a původ
14. května 1948, v den ukončení britského mandátu, přečetl David Ben Gurion v Tel Avivu Deklaraci nezávislosti Státu Izrael. Hned poté vypukla válka s okolními arabskými státy, které vstoupily do bojů již probíhajících v zemi.1
Pro Palestince a arabské občany Izraele je válka 1947–1949 spojena s vyhnáním a útěkem stovek tisíc lidí; připomínají ji jako nakbu („katastrofa“), obvykle 15. května.
Náboženský význam
Pro velkou část Židů je vznik státu po šoa naplněním dlouhé touhy po návratu a politické svobodě. Náboženský sionismus jej chápe jako „počátek rozkvětu vykoupení“ (rešit cmichat ge’ulatenu), jak zní modlitba za stát.2
Charedi komunity den zpravidla neslaví; část z nich (např. Satmar) zastává zásadní antisionistický postoj. Reformní a konzervativní hnutí den slaví a vytvořila pro něj liturgii.
Základní tradice
Večerní ceremonie na hoře Herzl se zapálením dvanácti pochodní, ohňostroje, koncerty, letecká přehlídka, výlety do přírody a grilování (mangal) patří k nejrozšířenějším zvykům. Uděluje se Izraelská cena a koná se Biblická soutěž pro mládež.
Praktický průběh
Vrchní rabinát Izraele stanovil sváteční modlitby; v náboženských sionistických komunitách se recituje Halel, o tom, zda s požehnáním či bez, se vedou spory.
Modlitby a požehnání
Halel (Žalmy 113–118) se v náboženských sionistických komunitách recituje ráno; večerní bohoslužba může zahrnovat troubení na šofar a zpěv Ha-tikva.3
Symboly a předměty
Vlajka s Davidovou hvězdou a státní znak s menorou a olivovými ratolestmi; domy a auta zdobí vlajky.
Tradiční pokrmy
Nejtypičtější je grilování v parcích (mangal). Zvláštní obřadní pokrmy nejsou ustálené.
Rozdíly mezi komunitami
V diaspoře se slaví v komunitách a školách, často festivaly a průvody, například v New Yorku.
Postoj k svátku je rozmanitý: sekulární Izraelci jej slaví jako občanský svátek, náboženští sionisté i liturgicky, charedim většinou ne a arabští občané si v tyto dny připomínají nakbu.
Tradice v českých zemích
Československo patřilo mezi první státy, které Izrael uznaly, a v letech 1948–1949 dodávalo Izraeli zbraně. Den nezávislosti se v Česku slaví recepcí velvyslanectví a akcemi židovských obcí.
Pro děti
Jom ha-acmaut jsou narozeniny Státu Izrael. Lidé mávají vlajkami, jdou na výlety, opékají maso a večer se dívají na ohňostroj.
Časté otázky
Proč se Den nezávislosti neslaví vždy 14. května?
Izrael jej slaví podle hebrejského kalendáře 5. ijaru, který se s občanským datem každý rok posouvá.
Je Jom ha-acmaut náboženský svátek?
Je to státní svátek. Část náboženských komunit mu dala liturgickou podobu (Halel), jiné jej liturgicky neslaví.
Proč se svátek někdy posouvá?
Aby přípravy, ceremonie ani předcházející Den památky nenarušily šabat.
Prameny
Primární prameny
- 2Sidur (modlitební kniha) – Modlitba za blaho státu
- 3Žalmy, 113–118 text ↗