Pesachפֶּסַח

Tóra vypráví o zotročení Izraelitů v Egyptě, deseti ranách a nočním odchodu po poslední ráně, kdy Bůh „přešel“ (pasach) domy Izraelitů. Pesachová oběť beránka a jídlo s macesy a hořkými bylinami jsou ustanoveny v Ex 12.^1,2

Svátek je zařazen do kalendáře svátků jako chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů) a jeden ze tří poutních svátků, kdy se putovalo do Chrámu.^3,4,5

Po zničení Druhého chrámu (70 n. l.) zanikla oběť beránka a těžištěm svátku se stal domácí seder, jehož řád zachycuje již Mišna (Pesachim 10): čtyři poháry, otázky dětí, výklad o Pesachu, maces a maroru. Text hagady se ustaloval během gaonského období.^6,7

Historicita exodu v podobě, jak ji popisuje Bible, je předmětem badatelské diskuse; pro náboženský význam svátku je rozhodující kolektivní paměť a příkaz vyprávět.

Ústřední je přikázání vyprávět dětem: „A vyprávěj svému synovi v ten den…“. Mišna dodává, že v každém pokolení má člověk vidět sám sebe, jako by sám vyšel z Egypta.^8,9

Chamec a maces se v pozdější literatuře často vykládají symbolicky: kvas jako pýcha a „nafouknutost“, maces jako pokora a chléb chudoby (lechem oni).¹⁰

Bdikat chamec: večer před Pesachem (noc na 14. nisan) se dům prohledává při světle svíčky. Ráno 14. nisanu následuje bi'ur chamec (spálení) a prohlášení zrušení chamecu (kol chamira, aramejsky).^11,12

Prodej chamecu (mechirat chamec) nežidovi prostřednictvím rabína umožňuje ponechat si zapečetěné zásoby. Půst prvorozených (ta'anit bechorot) 14. nisanu se obvykle ruší účastí na oslavě dokončení studia (sijum).¹³

Před svátkem se dává ma'ot chitim – příspěvek chudým na pesachové potraviny.¹⁴

Po celý svátek je zakázáno jíst, vlastnit i mít na očích chamec – výrobky z pšenice, ječmene, žita, ovsa a špaldy, které vykynuly. Na sederu je povinné sníst maces (zejména macu šmura).^15,16

Ústředním textem je hagada (הַגָּדָה, „vyprávění“): otázky Ma ništana, čtyři synové, midraš na „Můj otec byl bloudící Aramejec“, deset ran, Dajenu, Halel a závěrečné písně jako Chad gadja.^20,21,22

Prvního dne v musafu se říká modlitba za rosu (Tefilat tal) a od té doby přestává zmínka o dešti. Halel se o Pesachu recituje celý jen první den (v diaspoře dva), dále zkrácený.^23,24

Tři macesy pod přikrývkou, čtyři poháry vína, pohár proroka Elijáše a v mnoha moderních rodinách i pohár Mirjam.²⁷

Pesachová kuchyně vyžaduje suroviny s pesachovou certifikací a pesachové nebo kašerované nádobí; pokrm sám o sobě „pesachový“ není.

Seder je zaměřen na děti: kladou čtyři otázky, hledají ukrytý afikoman (podle zvyku za odměnu) a čekají na proroka Elijáše.²¹

Děti mohou pomáhat s hledáním chamecu při svíčce, s přípravou charosetu i s malováním vlastní hagady nebo sederového talíře.