Sukotסֻכּוֹת

Tóra ustanovuje Sukot jako sedmidenní svátek od 15. dne sedmého měsíce: bydlet ve stáncích a vzít čtyři druhy rostlin.^1,2

Jako zemědělský svátek se jmenuje „svátek sklizně“ (chag ha-asif); Deuteronomium přikazuje se o něm radovat.^3,4

V Chrámu se konal slavnostní obřad čerpání vody (simchat bejt ha-šoeva); Mišna říká, že kdo jej neviděl, neviděl v životě radost.⁵

Po návratu z babylonského exilu lid podle knihy Nehemjáš znovu stavěl stánky na střechách a nádvořích Jeruzaléma.⁶

Tóra odůvodňuje suku tím, že Bůh nechal Izraelity bydlet ve stáncích, když je vyvedl z Egypta. Talmud uvádí dva výklady: šlo o skutečné stany, nebo o „oblaka slávy“, která lid chránila.^7,8

Suka připomíná křehkost lidské existence: po vážných dnech Roš ha-šana a Jom kipuru se člověk stěhuje z pevného domu pod provizorní střechu a učí se radosti a důvěře.

Prorok Zacharjáš vidí Sukot jako svátek, kdy budou do Jeruzaléma putovat všechny národy; tradice proto Sukot vnímá i univerzálně.⁹

Stavba suky začíná často hned po skončení Jom kipuru. Děti suku zdobí ovocem, řetězy a obrázky.

Každých sedm let se v Chrámu konalo shromáždění hakhel s čtením Tóry; v Izraeli se dnes připomíná symbolicky.¹¹

Suka musí mít nejméně tři stěny a střechu (s’chach) z rostlinného materiálu, který vyrostl ze země a je od ní oddělen; střecha má víc stínu než slunce. Výška nesmí přesáhnout 20 loket.^12,13

V suce se jí (zvláště chléb) a podle možností i bydlí. První večer je jíst chléb v suce povinností; jindy, prší-li tak, že by jídlo zkazilo, se může jíst doma.^14,15

Každý den mimo šabat se drží čtyři druhy a třesou se jimi do světových stran.^16,17,18

Při jídle v suce se říká požehnání lešev ba-suka; nad čtyřmi druhy požehnání nad lulavem, poprvé se šehechejanu.¹⁹

Každý den se recituje celý Halel a obchází se s lulavem bima při modlitbách Hošanot; sedmý den, Hošana raba, se obchází sedmkrát a o zem se tlučou vrbové ratolesti (aravot).²⁰

Suka – stánek s propustnou střechou z větví.

Etrog a lulav – citroník (etrog), palmová ratolest (lulav), tři myrty (hadasim) a dvě vrby (aravot). Midraš je přirovnává ke čtyřem typům lidí podle vůně (skutky) a chuti (učenost).²¹

Jako svátek sklizně má Sukot jídla z čerstvé zeleniny a ovoce, zvláště plněná jídla (plněné papriky, zelí, dýně) – symbol hojnosti.²²

O Sukot se staví stánek, suka. Má střechu z větví, takže je jí v noci vidět hvězdy. Celý týden se v ní jí, a kdo chce, tak i spí.

Děti suku zdobí papírovými řetězy, ovocem a obrázky a učí se třást lulavem na všechny strany.