Smysl a povinnost
Talmud označuje zapálení šabatového světla za povinnost a spojuje je s pokojem v domě (šalom bajit): bez světla se doma klopýtá a nastává svár.1,2
Mišna řadí zapálení světla mezi tři přikázání svěřená zvláště ženám.3
Šulchan aruch stanoví, že povinnost mají muži i ženy; přednost má žena domu, není-li přítomna, zapaluje muž.4
Čas a postup
Svíce se zapalují před západem slunce, protože o šabatu se oheň nezapaluje. Běžně se uvádí 18 minut před západem, v Jeruzalémě podle místního zvyku 40 minut.5
V aškenázské praxi se nejprve zapaluje a pak, se zakrytýma očima, říká požehnání; řada sefardských komunit nejprve žehná a pak zapaluje. Text viz Požehnání šabatových svíček.6
Dvě svíce se vykládají jako „pamatuj“ a „střež“; v některých rodinách se přidává svíce za každé dítě.
O svátcích
Svíce se zapalují i před svátky. Na rozdíl od šabatu je o svátku dovoleno zapálit od již hořícího plamene, proto se v diaspoře na druhý večer svátku zapaluje až po setmění od existujícího ohně.
Časté otázky
Lze použít elektrické světlo?
Některé halachické autority je v nouzi (např. v nemocnici) připouštějí; běžně se doporučují svíce nebo olejové lampy.⁂ K ověření
Proč si žena při požehnání zakrývá oči?
Protože podle aškenázského zvyku požehnání následuje až po zapálení; zakrytím očí se dosahuje toho, že světlo „uvidí“ až po požehnání.⁂ K ověření
